A teď vážně. Sporttester s GPS dobře slouží, ale zle panuje. To pokud nás kterákoliv ze zobrazovaných veličin uhrane. Kupříkladu právě podíl minut na kilometr můžeme z metodického úhlu pohledu označit za přešlap, který u méně zkušených běžců hraničí s malérem. Důvod? Pokud opravdu chcete a musíte hypnotizovat nějakou veličinu, nastavte si na hodinkách srdeční tepovou frekvenci. Rovnou přes celou obrazovku. Nenajdeme totiž v celém těle důležitější sval.

Srdce neumí lhát. Ani při běhu. Dobře pozná, jak moc jsme zrovna ve formě. Zda jsme tvrdě spali, jak moc nás v práci či pak doma rozčilovali, jak moc nás ve skutečnosti sejří vedro, nebo dokonce jestli na nás náhodou neleze něco nekalého.

Tohle všechno (a je toho i víc) se do zátěžového rytmu produkce neúnavného vnitřního bubeníka promítá. Zatímco ale zkušenější vytrvalec pozná slabší den i bez nápovědy a stačí mu zpomalit o pár vteřinek na kilometr, u začátečníka může rozdíl narůst klidně i na půl druhé minuty! A tepovka jakbysmet.

Pokud si navíc umíníte, že tu „šestku“ dneska udržíte stůj co stůj, koledujete si o ulehnutí proti své vůli. Opravdu tohle chcete?

Rada: Začátečníci, snažte se zpočátku udržet na uzdě tak, aby osrdí tepalo nejlépe na 65 procent svých možností, rozhodně ne více než na tři čtvrtě plynu, i kdyby to mělo hraničit se svižnou chůzí. Jakmile si vytvoříte dostatečný vytrvalecký základ – pohyb sám vás díky pravidelnému přivykání si přestane unavovat, i dušnost je ta tam – teprve pak se můžete bez obav pouštět do větších akcí. Pořád ale jenom tam, kde to udýcháte.

A teď ještě trochu postrašíme nedočkavce. Nesnažte se předběhnout přirozený vytrvalecký vývoj. Je to běh na dlouhou trať. Pokud jste sotva začali a rovnou koukáte, za kolik to má ten Kiplagat, těžko to dopadne dobře. Jednak se okamžitým příklonem k výkonu zbytečně připravujete o sladké běžecké mládí, o čas postupného zrání. A pokud se k tomu ještě přimotá ignorace výše uvedených hrozících číselných syndromů, koledujete si o posloupnost přetížení – přetažení – utrpení – zranění, a to po těle i na duši. Samé chuťovky. Není fér myslet si o svém těle, že hravě zvládne úplně všechno. Pokud mu nenasloucháte. Pokud jej ne(po)znáte. Krůček po krůčku.

Ať už zvolíte jakoukoliv cestu, jakože zlatý střed v běhu ani v životě kolikrát vůbec neznamená průměr, chraňte si svoji radost. Denně potkávám běžce všech úrovní se strhaným, útrpným výrazem ve tváři. Proč? Běhejte, protože sami chcete. Ne, protože „to říkal kamarád odvedle.“ Nenechte si vzít tu lehkost. V ní spočívá bezbřehá spokojenost vytrvalostního běžce.

Přesně vám ji změří sportovní doktoři. Z investičního hlediska to vůbec nejsou vyhozené peníze. Obzvláště pokud laboratorníci svedou natočit i zátěžové EKG. Jestliže vám naskakuje kopřivka z bílých pláštů, řadu orientačních vzorečků si můžete dohledat na internetu. Některé chytré hodinky si vás dokonce umí otestovat samy.