Hubnutí, fáze druhá
aneb Proč to nejde jako na začátku?

Když jste s hubnutím začínali, nejspíš jste si přečetli spoustu návodů a všechny říkaly toto: Začněte pouze chůzí, postupně k ní přidávejte trochu klusu, až se dostanete k souvislému běhu. Pak v běhání pokračujte, ale udržujte pomalé konverzační tempo, při němž se vaše tepová frekvence bude pohybovat mezi 60 a 65 % vašeho maxima.
Jenže vy už právě tohle máte dávno za sebou. Běháte už nějakou dobu, možná dosahujete i poměrně slušné výkonnosti. Už dávno nemáte problém běžet v konverzačním tempu hodinu i více, jenže další navyšování kilometráže už prostě nezvládáte, ať už z časových, či jiných důvodů. V tomto okamžiku už lze říci s jistotou: pomalé tempo už nestačí.
Pojďme se tedy podívat na některé zákonitosti procesu hubnutí. Průvodce nám svými dotazy a povzdechy bude dělat hypotetická běžkyně Klára.
Klára: No to jsou tedy vyhlídky…
… dané genetickou výbavou. Bohužel jsme potomky těch, co se na dobu hladomoru dokázali obalit tukem, aby ji přežili. Hubeňouři prakticky neměli šanci. Nepříjemná fakta alespoň vylehčíme hláškou od jednoho souseda: „Až my tlustý budem hubený, tak ty hubený budou studený!
Klára: Já samozřejmě chci běhat, ale vždyť je to hrůza, cítím každé kilo, které se mi nalepí na zadnici. Co mám tedy dělat?
I tady platí základní matematika, i když se vám to nejspíše líbit nebude: Pokud chceme dosáhnout redukce váhy, musíme být v lehce negativní energetické bilanci, kdy výdej lehce převyšuje příjem. Ovšem jen lehce!
Přílišné snížení příjmu, zvláště pokud běháme a trénujeme na výkon, by pro tělo nebylo dobré. Příliš brzy by najelo na úsporný metabolismus, a jestliže byste se pak po čase odříkání zase normálně najedli, tak šup s tím do tukových zásob! Kromě toho by vám mohly chybět důležité živiny. Nedá se tedy nic dělat, ale dřív nebo později se musí téměř každý začít zabývat svým jídelníčkem, a to nejen z hlediska složení, ale i množství.
Klára: I když to neslyším ráda, je mi to jasné. Ale jak mám tedy běhat?
Co se běhu týče, tak nejideálnější pro spalování je i nadále dlouhý běh v nízké intenzitě. Není na škodu ale ani rychlostní a rychlostně-posilovací zpestření: Zlepší to váš závodní výkon a posilujete si při něm svaly více než při pouhé vytrvalosti. Aktivní svalová hmota rovněž pomáhá lépe vypadat a zároveň lépe spalovat.


Je na čase přidat na rychlosti
Platí sice, že pomalé běhy jsou na hubnutí nejefektivnější, když se však dostanete co do objemu na svůj strop, je na čase přidat na rychlosti. Skvělé jsou vysoce intenzivní intervalové tréninky. Při nich totiž nejen spalujete mnohem více energie, ale výrazně zvýšená úroveň spalování přetrvává ještě dlouho po jejich skončení – až 18 hodin! Vyzkoušet můžete například Tabatovy intervaly, které spočívají v opakování 7–8 dvacetivteřinových úseků intenzitou blížící se maximu, ovšem proložených pouze desetivteřinovými pauzami. Vlastní zátěž tedy trvá jen několik minut (samozřejmě musíme připočíst důkladné rozklusání, rozcvičení a vyklusání), ale vliv na hubnutí je značný a můžete také očekávat nárůst výkonnosti (prokázán je nárůst VO.
Intenzivní intervalové tréninky ovšem představují pro tělo značnou zátěž, takže je zařazujte jen jednou týdně. Podmínkou je také dostatečná kondice a obecná vytrvalost (pro vyložené začátečníky to určitě není vhodná forma tréninku) a také zdravé srdce.
Nevyhýbejte se také sprintům a posilování. Obojím nejen budujete svalovou hmotu, ale také podporujete produkci růstového hormonu, který pomáhá urychlit spalování tuků. Přirozená produkce růstového hormonu se v těle značně snižuje už po třicítce, což je také jedna z příčin přibývání na váze s věkem.
Základ tréninku by však i nadále měly tvořit dlouhé pomalé běhy.

Podobné články
Recenze: Trailové boty Evadict XT8
Recenze: Trailové boty Evadict XT8: Překvapení od prvního krokuOBSAH ZÁBĚR V KAŽDÉM TERÉNU | PRO KLUS I DLOUHÝ ZÁVOD | POHODLÍ A ODOLNOSTDecathlon se v poslední době netají ambicemi konkurovat svými běžeckými botami top světovým značkám. Trailový model Evadict XT8...
Proč je rozcvička základem úspěchu
Proč je rozcvička základem úspěchuPokud jde o pravidelné rozcvičování, lze běžce i běžkyně rozdělit do dvou skupin: na ty, kteří se rozcvičují, a ty, kterým se běžecké bolístky doposud vyhýbaly. Rozcvičování považují zejména začátečníci velmi často za ztrátu času a...
Vylaďte si techniku běhu
Vylaďte si techniku běhuMyslíte si, že pro pohodový „šnečí“ běh se technikou nemusíte až tolik zabývat? Omyl – s tímto přístupem si dříve či později jistojistě přivodíte nějaké zranění. I když běh v rámci atletiky nepatří mezi technické disciplíny, technika je...
Sledujte své pokroky
Sledujte své pokrokyJiž nějakou dobu pravidelně běháte, a tak je dosti pravděpodobné, že se také lepšíte. Doběhnete dále, s menší námahou a s velkou pravděpodobností také rychleji. Je ale tempo vašeho zlepšování dostatečné, nebo spíš stále připomínáte ufuněnou...
Pokročilý začátečník na rozcestí
Pokročilý začátečník na rozcetí Dlouhé běžecké distance jsou v kurzu. Uběhnutá pětka či desítka už dnes nikoho neoslní, a proto novopečení běžci, kteří si na těchto distancích odbyli závodní premiéru, velice často začnou hned pošilhávat minimálně po půlmaratonu....
Běžče, na rovinu!
Běžče, na rovinu!Základní měrnou jednotkou běžecké přípravy je ROVINKA. Je geniální pro svou jednoduchost a při odpovídajícím uchopení vykazuje báječnou účinnost v běžeckém tréninku. Rovinky. Běhal je Zátopek, Bekele i Štefko, jejich stokrát korunovaný král Usain...
Chvátej pomalu!
Chvátej pomalu!Návod na spokojenost začínajícího běžceObyčejně chceme všechno hned, zázraky do pěti minut. Doba je dynamická, společnost nedočkavá. Nelze nezmínit ani nepochopený, kolektivně znásilňovaný zátopkovský bonmot, že když nemůžeš, přidej. V běhu to zase...