Před samotným výběrem je  zapotřebí položit si dvě základní otázky. ,,Do jakého počasí bundu potřebujeme” a ,,Na jakou aktivitu budeme bundu používat”. V prvním případě nás bude zajímat odolnost vůči větru, zimě a především vodě, v tom druhém se zase zaměříme na kompaktnost, hmotnost, skladnost a další funkční vlastnosti. Podíváme se na jednotlivé typy bund a jejich rozdíly.

Nejčastějším přáním našich zákazníků je, aby bunda byla nepromokavá. Nikdy nevíte, kdy vás zastihne déšť, a v tu chvíli je dobré mít na sobě materiál, který vodu dovnitř zkrátka nepustí. Nutno podotknout, že není nepromokavost jako nepromokavost. Na trhu lze nalézt nepromokavé bundy s různou úrovní odolnosti vůči vodě. Ta je nejčastěji uváděna v ,,milimetrech vodního sloupce” nebo také v jednotkách ,,schmerber”, což je to samé. Hodnota nám udává, jak vysoký sloupec vody (v mm) materiál vydrží. Takže pokud je uvedena nepromokavost materiálu 10 000 mm vodního sloupce, představte si, že byste do výšky na tento materiál umístili 10 metrů vody a stále by neprošla dovnitř ani kapka. 

Nepromokavost je u bund řešena dvěma způsoby, a to zátěrem nebo nepromokavou membránou.

Pokud potřebujete bundu na nenáročnou turistiku a na příležitostné použití do města, postačí vám bunda se zátěrem či s dvouvrstvou membránou a nižším vodním sloupcem (2000–-5000 mm vodního sloupce). Na intenzivnější turistiku a častější nošení v dešti bych volila bundu s membránou (3 vrstvy) a s vyšším vodním sloupcem (10 000–20 000 mm vodního sloupce). Bunda s membránou ze 2,5 vrstev je vhodná na vysokohorskou rychlostní turistiku neboli ,,fast hiking”. Tady se hodí ušetřit na hmotnosti a zvolit velmi lehkou, skladnou a nepromokavou bundu.

Důležité je uvědomit si rozdíl mezi nepromokavostí materiálu a nepromokavostí bundy. Někteří výrobci udávají pouze nepromokavost materiálu. Ta může být sice vysoká, ale v reálných podmínkách vám bunda může protéct, protože nemá například podlepené švy nebo má propustné zipy. Při výběru si tedy vždy hlídejte informace o nepromokavosti celého výrobku tak, jako je tomu u všech bund od značek QUECHUA a FORCLAZ z naší nabídky.

Vatové bundy – mezi hlavní výhody vatovek patří nižší cena, nižší náchylnost materiálu a jednodušší údržba. Není potřeba se o ně nějak zásadně starat, kromě občasného vyprání. Cena vaty je také daleko nižší než je tomu v případě peří. Mezi nevýhody bych zařadila pouze větší rozměry a hmotnost z důvodu menší hřejivosti vaty. 

Péřové bundy – péřovky jsou hřejivější, kompaktnější a lehčí než vatové bundy. Jsou tedy ideální na dlouhé treky díky své skladnosti. Peří je perfektní izolant, ale bunda z tohoto materiálu je také náročnjší na údržbu. Je potřeba dodržovat jisté postupy při praní a nechat pořádně proschnout. Další nevýhodou peří je také ztráta jeho hřejivých vlastností, pokud navlhne. Při výběru péřové bundy vás budou zajímat hlavně dva údaje. Prvním je poměr prachového a draného peří. Prachové peří má za úkol zahřát a vyplnit bundu, drané peří udává tvar výplně. Druhým údajem je jednotka CUIN, která vám prozradí plnivost peří podle evropské normy. Čím je plnivost větší, tím je bunda objemnější a lépe izoluje, tudíž  vás více zahřeje. Pro mě je péřová bunda nepostradatelným pomocníkem, který mě zahřeje, ať už při procházce zasněženým parkem, či po výšlapu na vrcholky hor, ale také při večerním posezení na jaře či v létě, když zapadne sluníčko.

Některé bundy navíc ještě izolují díky vrstvě hliníkové fólie, která pomáhá udržet teplo. Takové bundy se dají používat i v teplotách nižších než –20 °C.

Můj tip: U zimních bund si také dejte pozor, abyste zvolili správný střih bundy, který zajistí zakrytí těla a zároveň volnost pohybu. Při výběru myslete též na typ aktivity, abyste dle toho přizpůsobili míru hřejivosti bundy. Nezapomeňte ale volit správně spodní vrstvy oblečení. Obzvlášť v zimě doporučuji zachovat pravidlo tří vrstev, kdy první vrstva odvede pot z těla, druhá vrstva bude prodyšná, ale zároveň zahřeje a třetí ochrání před nepříznivými vlivy počasí

Pokud mám v plánu kratší procházku se psem a za oknem je proměnlivé počasí, vždy sáhnu po bundě na nenáročnou turistiku, která je velmi pohodlná, lehká a skladná díky možnosti sbalení do malé kapsy. Při slabém dešti a větru mě ochrání před zmoknutím, což mi v tomto případě zcela stačí. A díky zátěru se peněženka ani moc neprohne.

Když vyrážím na vysokohorskou turistiku do hor, kde se počasí hodně mění a nemám jistotu, zda se budu moci vrátit ihned domů, zvolím bundu, která má membránu s vyšším vodním sloupcem. Zároveň očekávám od takové bundy dobrou prodyšnost, protože když půjdu v rychlejším tempu do kopce, nechci se v bundě příliš potit. Prodyšnost materiálu nám určuje hodnota RET, čím vyšší číslo, tím nižší prodyšnost a naopak čím je číslo nižší, tím lépe materiál odvede tělesnou vlhkost a tím pádem je prodyšnější. Výhodou je, pokud má bunda množství odvětrávacích otvorů (například v podpaží) a vy si tak můžete regulovat prodyšnost sami.