Příběh freeride lyží Wedze 1/3: Přemýšlení o budoucnosti

Na začátku roku 2018 dostal James de Saint Julien, produktový manažer zodpovědný za lyže ve značce Wedze, novou pracovní misi: navrhnout kompletní řadu freeride lyží. V Decathlonu rádi při navrhování a vývoji nových výrobků spolupracujeme přímo se sportovci a stejně postupoval i James, když se obrátil na Adriena Accorsiniho, nadšeného lyžaře a sběratele lyží. Na začátku byl čistý list papíru, na konci kompletní řada freeride lyží. Tým Wedze se inspiroval historickými modely z Adrienovy sbírky a společně s ním navrhl, vyrobil a otestoval zbrusu nové modely freeride lyží, které se objevily v prodejnách na podzim 2020. My se na tohle dobrodružství plné lyžařského nadšení a nečekaných zápletek nyní podíváme.

Mountain Store

Nelehký úkol produktového manažera

Dříve byl James jako produktový manažer zodpovědný za lyže na všechny disciplíny. Po reorganizaci dostal na starost pouze freeridové lyže a volnou ruku při budování jejich budoucí nabídky. Když jste produktový manažer, vaším hlavním úkolem je skloubit dohromady nároky a požadavky různých stran: značky (ta má vlastní vedení, vůli a pozici), zákazníků a obecněji poptávky (neboli slavného „trhu“), ale i fyzických limitů toho, co je vůbec možné s materiály udělat (to vám jemně, ale neodbytně připomínají výrobní inženýři). Tahle práce může trvat klidně i více než dva roky: od prvních nápadů v zimě 2017-2018 po uvedení lyží do prodeje na podzim 2020. 

James se svým týmem začal na projektu pracovat v prosinci 2017 a až do dubna 2018 se věnovali pouze teorii. Pozorování, analýza potřeb freeriderů a z toho plynoucí stěžejní vlastnosti produktů.

Po teoretické práci následuje výroba prototypů a jejich testování, a když dojde ke splnění zadávacích podmínek, je výrobek schválen k výrobě. Celý proces šlape jako hodinky. Alespoň teoreticky.

Co to je freeride?

Prvním úkolem vývojového týmu tedy bylo nějak zařadit a definovat samotnou sportovní aktivitu. Takže, co je to freeride? Odpověď není úplně jednoduchá, ale musí ji znát každý, kdo chce vyrábět freeridové lyže. James popisuje, jak se na tento sport podíval „očima Decathlonu“

James: Nejdřív tě napadnou hory, sníh a představíš si,  jak projíždíš prašanem. Úplně jednoduché. Pak tě napadne přesně to naše „zpřístupnit freeride co největšímu počtu lidí“.  A za zpřístupnit se skrývá víc věcí, než jenom cena. Chceme lidem pomoct udělat krok do neznáma. Dneska máme možná 70 % lyžařů, které čas od času napadne, že by si rádi zajezdili i mimo sjezdovky, ale skutečně se k tomu odhodlá méně než 20 %. Proto bychom jim kromě výrobků chtěli nabídnout i další služby, aby se při freeridu cítili bezpečně. Chtěli bychom přijít s něčím novým a zaplnit tuhle díru na trhu, pořádat školení a podobně. Ne nutně my jako značka, ale ve spolupráci s již fungujícími organizacemi.  

Freeride tedy znamená lyžování mimo sjezdovku. To je docela široký prostor. V Decathlonu používáme pro rozlišení úrovní pokročilosti, pro něž jsou jednotlivé výrobky určené, systém číselných označení. Stejný systém využil při navrhování řady i vývojový tým, když ke každé úrovni přiřadil určité výrobky. Hlavním klíčem k rozdělení byla pokročilost uživatele, ale nebyla klíčem jediným: 

Freeride lyžař
Úrovně freeride

James: Máme tři modelové freeride lyžaře. Jejich úrovně označujeme 100, 500 a 900. Zjednodušeně to znamená začátečníci, pokročilí a zkušení, stejná označení, jaká najdete na všech našich výrobcích. Začátečníci, pro něž je řada 100,  jsou vlastně pokročilí sjezdoví lyžaři, kteří si chtějí freeride vyzkoušet, ale zůstat při tom na dohled od sjezdovky. Výrobky z řady 500 jsou pro pokročilé freeridové lyžaře, kteří si užívají jízdu naplno, sjíždějí kopec seshora až dolů, projedou i menšími dolinami mezi stráněmi nebo kouskem lesa. A výrobky z řady 900, ty jsou pro lyžaře, kteří opravdu dobře znají svoje hory. Dokáží se sami postarat o svou bezpečnost (lyžaři úrovně 500 by tuto samostatnost měli postupně také získávat), vyhledávají strmější kopce a hlavně neporušený prašan. Není pro ně problém trmácet se půl hodiny s lyžemi na zádech a hledat zajímavou roklinu k prozkoumání. Nebo nasadit stoupací pásy, někam se vyškrábat a pak si užít sjezd. Tady už to hraničí se skialpinismem. Pro nás není mezi uživateli úrovně 500 a 900 nijak velký rozdíl co se týče jejich lyží, ale spíše v jejich znalosti a přijetí rizikovosti tohoto sportu. To je něco, co se časem vyvíjí, jak člověk dospívá, získává zkušenosti. Zatímco úroveň lyží, ta se časem tolik nemění. Tohle  je pro nás při navrhování vybavení důležité. Znamená to, že lyže úrovně 500 musí být skoro stejně dobré jako lyže úrovně 900. Rozdíl je v tom, jaká mají jejich uživatelé očekávání

Ohodnoťte článek

Průměrné hodnocení článku 0 / 5. Počet hodnocení: 0

Článek zatím nebyl hodnocen

Sledujte nás na sociálních sítích

Podobné články

skialpový výstup
Skialpinismus: turistika na lyžích

Skialpinismus: turistika na lyžích

Skialpinismus: turistika na lyžíchZavřené vleky? Otevřené vleky, ale spousta lidí a dlouhé fronty? Touha si ten kopec nejdřív vyšlápnout, než ho sjedete dolů? Nebo snad odhodlání si horské procházky a túry něčím zpestřit a nešlapat jen v turistických botách? Tak...

dEkáč
dEkáč

Sdílejte článek

Podělte se o článek s přáteli!