Příběh freeride lyží Wedze 2/3: Spolupráce na vývoji

V dubnu 2018 měl tedy James se svým týmem hotový náčrt řady a pár nápadů ohledně tvaru lyží, ale zatím nic konkrétního. Jamese napadlo, že by nebylo špatné ještě jednou vše důkladně prodiskutovat a definovat si jednotlivé modely před tím, než se začne s výrobou prototypů. Nemohl dostat z hlavy článek, který četl o fantastické sbírce freeridových lyží lyžařského nadšence Adriena. Rozhodl se, že Adriena navštíví: 

James: Nejlepší cesta, jak zjistit, kudy se vydat,  je podívat se, odkud jsme přišli. To znamená, odkud vzešel náš sport. Proto jsem Adriena kontaktoval a zeptal jsem se ho, jestli by nám nechtěl pomoci s vývojem nové řady freeridových lyží. Měl jsem velkou radost, když jsem zjistil, s jak otevřeným a motivovaným člověkem mám tu čest. V půlce dubna jsme si tedy udělali výlet do Annecy, do jedné garáže plné lyží. Nebylo nás málo (designér, výrobní inženýr, ředitel prodejny, produktoví manažeři). Prohlédli jsme si všechny modely a sledovali proměny, jakými v průběhu let prošly. U každého modelu jsme analyzovali jeho charakteristiky a „uživatelské výhody“, které by měl mít: vztlak, ovladatelnost, stabilitu a podobně. 

Adrien spolu se Simonem, dalším freeride nadšencem, nám udělali nad sbírkou názorný a detailní výklad historie freeridového lyžování: od prvních rovných, jen trochu širších lyží přes dvoumetrové giganty ze zlaté éry až k dnešním dvojitým rockerům. 

Když Adrien poslouchal své hosty, jak se nad sbírkou baví o svém projektu a budoucích modelech, pochopil, že vývojový tým už má představu, jak bude jeho řada freeridových lyží vypadat. Pochopil, že ji chtějí sestavit „tradičním“ způsobem, stejně, jako postupují jiné značky: navrhnout jeden základní tvar a pro jednotlivé modely jen měnit šířku lyží.  

Adrien: Pak přišla chvíle, kdy se všechno obrátilo vzhůru nohama. Bavili jsme se o jedné vlastnosti lyží a já řekl: „No jo, ale to záleží na tom, co s nimi chceš dělat“. James odpověděl: „Co s nimi chceš dělat? Přece freeride“, a já řekl: „Ale co chceš dělat při freeridu?“. V tu chvíli pochopili, že jediný shape v různých šířkách prostě nestačí. Ještě jsem dodal: „Když jedu derby, nejradši se beru svoje Aluflexy, protože jsou rovné a tuhé, ale když si chci užít prašan, beru si Candide 4.0“. Ano, oboje je freeride, ale jsou tam velké rozdíly v přístupu i v materiálu. Tehdy jsme se shodli, že novou řadu musíme vystavět na základě různých stylů, různých způsobů, jak se jezdí freeride. 

Pro Jamese a jeho tým znamenala tahle krátká výměna názorů, že celý dosavadní projekt byl v mžiku smetený ze stolu. Uvědomili si, že neexistuje jeden styl lyžování zvaný freeride s různě pokročilými lyžaři, ale že freeridové lyžování skrývá mnohost stylů jak podle různých lyžařů, tak podle jejich momentální nálady. Patrice, produktový manažer dámských lyží, který byl na návštěvě u Adriena také, se smíchem dodává: „Tři týdny jsme vymýšleli nové modely, měli jsme je krásně navržené, a ti dva nám za pár hodin ukázali, že musíme začít zase od začátku!“

Modely dostaly provizorní názvy (některým možná vydrží až do prodeje), které měly na první pohled vyjadřovat, na co jsou lyže určené. Takhle vypadal první náčrt řady: lyže pro začátečníky (Rookie), hravé lyže (Toy), lyže do prašanu (Pow Chaser), lyže horské služby, které se hodí na všechno (Patrol), lyže na rychlou razantní jízdu („NRV“) a nakonec lyže na prozkoumávání terénu a hledání té nejzajímavější cesty (Light). S výsledkem byl spokojený celý tým, ale především James.

James: Díky Adrienovi a Simonovi jsem si uvědomil, že pokud bychom řadu udělali podle našeho původního návrhu, úplně bychom vynechali skutečné uživatele. Lyže, které bychom jim nabídli, by neodpovídaly jejich potřebám. S novou myšlenkou řady jsme se stejným počtem modelů, jaký jsme zamýšleli původně, pokryli mnohem více lyžařských profilů. Pracovali jsme na tom, aby byly rozdíly mezi jednotlivými modely snadno rozpoznatelné v jejich tvaru, názvu i designu. Výsledná podoba řady vychází ve všech hlavních liniích z návrhů, které jsme připravili ihned po návštěvě u Adriena.  

Jakmile je řada nakreslená na papíře, zbývá „pouze“ ji vyrobit, to znamená vyrobit prototyp, který bude odpovídat zadávacím podmínkám. Tento úkol není nijak jednoduchý: nestačí říct „chci dobré freeridové lyže“, lusknout prstem a ony se objeví, připravené udělat díru do světa. Než dojde ke schválení finálního modelu, vyrobí se celá řada prototypů, porovnávají se jejich tvary a konstrukce a provádí se velké množství změn. 

Vývojový tým zadává své požadavky výrobním inženýrům do dílny průmyslového prototypování, která funguje v rámci Mountain Store. Tady, jen několik metrů od regálů prodejny, pracují Roberto, Fabien a Christian. Podle pokynů Jamese a jeho týmu se pustili do výroby prototypů freeridových lyží. Kromě prototypů mají na starosti i následnou sériovou výrobu v továrnách, aby se ujistili, že zadávacím podmínkám odpovídají i finální výrobky (již při výrobě prototypů pracují s materiály používanými v továrnách, aby výsledný výrobek ve všech ohledech přesně odpovídal schválenému prototypu). 

Lyže v této dílně vyrábějí metodou vakuového lisování (tlak vzniká odsátím vzduchu) ve veliké peci. Všechny komponenty pro výrobu lyží si připravují na místě, jako malá výrobní jednotka: vyrábějí si vlastní formy a jádra lyží, řezají skluznice, vyrábějí svrchní vrstvu… To vše na míru podle zadání vývojového týmu. Velice užitečná je pro ně 3D tiskárna. Výroba jednoho páru připraveného k použití trvá průměrně dva, i s konečnými úpravami tři dny. Součástí dílny je také laboratoř na testování lyží. Na speciálních strojích, které lyže kroutí a ohýbají, se ověřuje jejich životnost, a na měřicí lavici se ověřuje přesnost tvaru a linií (vykrojení profilu a hlavně výška rockeru a vzpruhu). 

Vedle prototypové dílny se nachází údržbářská dílna, kde probíhají dokončovací práce na čerstvě vyrobených lyžích (hrubé opracování lyží, broušení bočnic, vytvoření hran, vytvoření struktury na skluznici, voskování a další). Při práci na vývoji kompletní řady lyží vyrobí tým několik desítek prototypů určených pro vzájemné porovnávání při použití na sněhu. 

První testovací jízdy proběhly na podzim 2018 a v testování se pokračovalo celou zimu 2018-2019. James považoval za důležité vybrat si správné lidi, aby byla skupina testujících dostatečně rozmanitá. Pro tým testujících byl stanovený pevný metodologický a empirický postup, aby se vždy mohli opřít o určité konstanty a nenechávali se příliš ovlivnit jinými okolnostmi (svou momentální formou, kvalitou sněhu apod.).

James: Pro každý model jsme testovali čtyři páry lyží: dva různé tvary a každý tvar se dvěma různými konstrukcemi. Z toho jsme vybrali jeden tvar a následně jednu konstrukci. Pak jsme se zaměřili na tento vybraný prototyp a zkoumali, co bychom mohli dále vylepšit. Po každé změně jsme znovu testovali a pak znovu přemýšleli, dokud nám výsledek 100% nevyhovoval. Samozřejmě jsme se snažili testovat v co nejrozmanitějších podmínkách. Lyžovali jsme i v dešti. A můžu ti ukázat testovací protokol, ve kterém uvidíš,  že Adrien se Simonem měli nemalé potíže, když napadl čerstvý sníh (směje se)! 

Na konci každého testovacího dne dali všichni hlavy dohromady, aby zhodnotili uplynulý den a vybrali mezi prototypy ten nejlepší. Když se objevily pochybnosti (co dělat, když jsou obě verze dobré?), nahlédli opět do zadávacích podmínek: prototyp, který jim odpovídal lépe, „vyhrál“.