Recenze: Silniční kolo EDR AF Ultegra Van Rysel

V této rubrice se nezřídka setkáváme s modely kol, na která jen málokdo z nás finančně dosáhne. Pojďme si tedy tentokrát vyzkoušet něco jiného – kolo, jež služby uhlíkové pleteniny využívá jen v nejnutnější míře, konkrétně pouze u přední vidlice. I díky tomu je částka, za kterou se dá pořídit, v takové relaci, že by u některých top modelů sotva stačila na samotný zapletený set. Vítejte ve světě stroje Van Rysel.

Pro jeho rám s udávanou hmotností na hranici 1470 gramů bylo využito hliníkové slitiny Alu 6061 s klasickou stavbou s přímým spojováním jednotlivých trubek. I díky tomu, že bylo ponecháno pod lakem vyniknout nezabrušovaným svarům, budí rám lehce syrový dojem. K tomu ostatně přispívá také strohá grafika lakování pracující jen s ostrými přechody mezi bílými a černými plochami. S tímto designem skvěle ladí profilování využívající u spodní a horní rámové řezů nepravidelného pětiúhelníku, u obou po své dráze měnící poměry jednotlivých ploch. Těchto kreativních hrátek zůstala dle očekávání ušetřena hlavové partie, stejně tak sedlová roura. Návrat k inspiraci v geometrických útvarech pak lze identifikovat u podsazených sedlových vzpěr s trojúhelníkovým profilem. O karbonové vidlici už řeč byla, doplňme, že výrobce u ní udává hmotnost 640 gramů a disponuje rovným hliníkovým sloupkem o rozměru 1 1/8“.

Na pohled velmi jednoduché provedení bez snahy o větší zatraktivnění nějakou originální tvarovou nebo designovou extravagancí. Prostě sporťák bez zbytečných kudrlinek. To byl první dojem, který jsme získali při seznamování s jeho vlastnostmi. Jako zrychlený film v tu chvíli letí v podvědomí vzpomínky z posledních testů kol, a to i několikanásobně dražších. V čem za nimi tedy zaostává? Jistě, celková hmotnost nedaleko devíti kilogramů přistřihuje křídla lehkosti rozjezdu a zapletená kola také nepatří právě ke speciálům pro souboj s vrstevnicemi, ale… Vraťme se na začátek, jde přece o to si jízdu hlavně užít a my ani na chvíli nepochybujeme, že se nám to v sedle tohoto kola podaří.

Odezva na záběr do pedálů je zde velice slušná, tuhé kliky si s masivní středovou oblastí zjevně rozumí a společnými silami se podílejí na dokonalém transportu testerovy energie. A o takový efekt jde přece vždy až na prvním místě. Ve spojení s tím můžeme dodat, že rám i jako celek nebyl nijak skoupý na tuhost, jízda ze sedla při držení za páky či ve spodním úchopu nedokázala odhalit ani náznak poddajnosti. Současně jsme se mohli spolehnout na absolutně jisté a přesné plnění úkolů při výkyvu řadicích pák. Řetěz za všech okolností poslušně a bez prodlevy putoval na požadovanou pozici, aby ani na chvíli nenechal kazetu bez potřebného tahu. Ani několik vyjížděk nám neodhalilo, v čem by mělo toto kolo zaostávat. Pro jeho pochvalu totiž hrála i endurance geometrie, jakmile jsme se oprostili od konfrontace, ale soustředili se jen na jeho projev, nebylo to vlastně vůbec špatné.