Rozhovor z B’twin Village: Pierre Delcour

Stojíme v útrobách francouzské firmy, jeho jméno zní francouzsky, ale Pierre Delcour je Belgičan. V Belgii se narodil, v Belgii žije. „Bydlím jen 24 km odsud, u hranic, u Houffalize, to budou bikeři dobře znát díky závodům. Často jezdím do práce na kole.“ Dvacet let závodil především v MTB XC, ale i na silnici a v cyklokrosu (Belgičan snad ani nemůže jinak). Získal mnoho zkušeností, které nyní využívá při své práci. Je energický, usměvavý, ochotný, přesto se ho rozhodnu hned první otázkou trochu potrápit. 

Promiňte, ale trochu asi nerozumím koexistenci dvou biků, před kterými právě stojíme. Jsou na pohled zařazeny do stejné kategorie XC. Na rámu mají oba nápis Race. Závody. Oba mají stomilimetrovou vidlici. Přijde mi, že se trochu prolínají i kvalitou výbavy. Proč vám nestačil stejný rám, jen s různou kvalitou či výbavou?

„Vím, na co narážíte. Často by se v takovém případě zvolil shodný rámový základ, neviditelně odlišený použitými uhlíkovými vlákny a naopak viditelně úrovní výbavy. Výhoda by byla, že takový rám se může dělat ve stejné formě. Ono by to bylo možné i v tomto případě, ale jednak mají ta kola každé trochu jiné určení, jednak je každý rám vyráběný v jiné továrně. Proto tedy jiná forma a jiný tvar. Zadání u jednoho byl maximální výkon, to je model 900, závodní speciál. U druhého se přidává zábava, má univerzálnější geometrii, a také je tu zohledněna dostupnější cena. Řeč je o modelu 500. Rozdíly najdete v řadě detailů, ale i v hmotnosti, osazení top modelu a tak dále. Jak si můžete všimnout, model laděný na výkon také má spoustu zajímavých tvarových detailů.“ 

Zkuste mi prosím ještě vysvětlit to zadání dvěma různým výrobcům.

„V Decathlonu obecně oslovujeme různé výrobce, a to z řady různých, částečně i z preventivních důvodů. Vyrábíme hodně kol a nechceme a možná si ani nemůžeme dovolit být závislí na jediném dodavateli. Zohledňujeme více věcí. To základní dělítko v tomto případě ale je právě odlišná nátura a cílení obou kol. Doufám, že je budete moci někdy vyzkoušet, abyste to sami pocítili. Teď ale ta kola příliš nezkoumejte, myslím přesné vybavení, některé díly nejsou dostupné, jsou tam jiné.“

Což je typické pro tuto dobu a složité pro vás.

„Ano, něco plánujete, ale pak narazíte na realitu. Někdy nám obchodníci řekli: ‚Jak to, že tam jsou jiné díly?‘ Ale postupem času to začali chápat, vědí, jaká je situace. Nejsložitější to je u značky Van Rysel a u XCO biků, z dílů pak u klik – všude tam se nejhůř hledá náhrada, pokud není něco, co být mělo. Někdy je čekací doba i 900 dnů, to vás úplně odzbrojí… Díky tomu jsme ale objevili nějaké nové značky komponentů, které jsou kvalitativně srovnatelnou náhradou těch původně plánovaných.“

Zmiňujete tým, jak přesně jeho spolupráce probíhá?

„Začnu třeba tím, že nejsem produktový inženýr. Nevím, jak kolo správně vyrobit, jaké postupy a materiály volit. Ale mám spoustu zkušeností a jasnou představu, jak by dobré kolo mělo vypadat, jak by se mělo chovat, jaké by mělo mít vlastnosti, to je moje deviza. Tyhle své požadavky sděluji právě inženýrům v našem týmu, je jich tam okolo pětadvaceti.“

A oni je převedou do počítače.

„Přijdu s ideální představou dokonalého kola, pak ale promluví i oni. Musí se totiž skloubit více věcí – nejen tyhle představy, ale taky hodně konstrukčních detailů, cenový cíl, možnosti výroby a podobně. On by nebyl problém vzít velký balík peněz a nerozhlížet se kolem sebe, udělat prostě to nejlepší možné. Věděli bychom, jak na to, ale to není naše cesta.“

Nejste tedy technik, máte zkušenosti jako produktový manažer?

„Ano, z Belgie, kde jsem byl mimo jiné manažer prodejny. Jinak kdybyste se ptal na školu, tak jsem vystudoval něco úplně jiného – politické vědy.“