Sledujte své pokroky

Nemusí přitom jít rovnou o stagnaci – zkrátka jste se limitně přiblížili svým fyzickým možnostem. Zjistíte, že se nacházíte v nějakém rozmezí mezi osobákem a časem horším zhruba o minutu (na pětce) nebo třeba deset minut (na maratonu). Pokud se osobák přece jen podaří, jste spokojeni, stále však zkoumáte, kde ještě máte rezervy a jak své hranice ještě posunout.

Až pak jednoho dne si dáte svůj nejlepší čas, který už vaším nejlepším zůstane bez dalších změn, což zjistíte nejspíše až po několika dalších letech usilovného snažení. Dvaačtyřicetiletý Petr se před několika lety konečně podíval pod hranici čtyřiceti minut na desítce. Trénoval poctivě a každý trénink či závod pečlivě analyzoval. Ve své nejlepší desítce běžel první a poslední kilometr za 3:50 a většinu trati zvládl okolo čtyř minut na kilometr, nechyběly tu však kilometry také za 4:20. Podobně tomu bylo i na dalších závodech napříč vzdálenostmi a nejen Petrovi bylo jasné, kam by čas mohl posunout, kdyby zvládl běžet vyrovnanějším tempem. To se mu ale zatím nepodařilo.

Pokud vám tento příklad něco připomíná, pak je to naprosto normální stav. Další zlepšování je totiž závislé na mnoha proměnných: věk, zdravotní stav, vaše ostatní aktivity (práce, rodina atd.). Jestliže nepatříte ke skupince mladých ambiciózních Keňanů, co se právě nyní v Itenu intenzivně připravují na Rio (a poté i řadu závodů se štědrými sponzorskými dary), víte na sto procent, že do toho nemůžete dát všechno. Ani náhodou.

Z dlouhodobého hlediska je tréninkový deník cennou studnicí informací nejen o spolykaných kilometrech a osobních rekordech, ale o celém tréninkovém procesu, možných příčinách stagnace i zlepšení a úspěchu či neúspěchu v návratu po případných zraněních, srovnání z roku na rok na tréninkových okruzích, testech, závodech, a to za různého počasí i rozložení sil (podle tempa v jednotlivých kilometrech), a mnoho dalšího.

Jestli to tedy s běháním myslíte vážně, udělejte si (nebo stáhněte) alespoň velmi jednoduchý tréninkový deník pro několik málo nejdůležitějších údajů, jehož doplňování pro vás nebude opruz. I když to jde i bez něj, není to ono, a váš trénink bude bez důkladné zpětné vazby vždy tak trochu ochuzen.

Sporttester nebo mobilní aplikace – Hodinky nabušené funkcemi, o nichž jsme před lety ani nesnili, už se dají pořídit prakticky všude, napříč všemi cenovými kategoriemi. Společně s hrudním pásem a v některých případech i bez něj na vás vyplivnou vše o vašem posledním tréninku či závodě, stačí dopsat jen údaj o počasí nebo o pobolívající noze a z těch lepších to pěkně zavčas sejfnout v kompu. Mobilní aplikace (zdarma či za pár korun) rovněž zastanou mnohé a výstupy z nich si můžete archivovat – stačí si jen vybrat. V telefonu si můžete najít a stáhnout jak tréninkové plány na jakýkoli sport (kvalita se ovšem může dosti lišit), ale i deník. Informačně a technologicky zdatnější pár trenér-závodník (nebo celá tréninková skupina) pak může využít i dalších vymožeností: trenér v aplikaci, již oba mají, naordinuje tréninkový plán a závodník jej splní (nebo také ne) – a vše poctivě zapíše. Tak má trenér o svých ovečkách přehled a ony zase o to víc makají – přece tam nebudou mít „proflákané“ políčko!

Tréninkový deník – Snad nejznámější, nejprověřenější a uživatelsky nejpřívětivější forma pro tréninkové záznamy se vzestupy a pády ve výkonnosti, přehled o splněném tréninku a pocitech na těle i duši.

Sociální sítě – Jak jednoduché – svůj trénink z mobilu nebo některých sporttesterů včetně zakreslené trasy prostě hodíte na Facebook či Endomondo a další. Snad každý z nás se někdy rád takto virtuálně pochlubí, děláme to čas od času všichni, někteří tak činí pravidelně. Ostatně, své takto nasdílené tréninky máte zároveň archivované, často i s detailním popisem okolností a fotkami, a tak proč si ještě psát něco vedle. Jenže je vše dvojsečné: jistě, se závodem asi problém nebude, když tu běželo ještě pár dalších desítek či stovek lidí, kteří se také rádi pochlubí, a žádné nebezpečí tady nehrozí. Něco jiného je to ale v případě, že třeba každé pondělí, středu a pátek vyrážíte v šest večer na stejný okruh – pak se může snadno stát, že si tam na vás někdo počká s nekalými úmysly. Takže opatrně s tím. Navíc i samotný efekt v podobě vyhodnocení dosažených pokroků je zde ve srovnání s poctivým tréninkovým deníkem jen krátkodobý a děravý. Nezaznamenáváte zde totiž vše a pak – komu by se chtělo listovat ve starých záznamech, mezi spoustou dalších fotek, dojmů, vtipů a sdílených zpráv všeho druhu?