Jak již bylo zmíněno, zkoušky základního výcviku jezdce jsou vstupenkou na závody, a to jak na národní, tak na nadnárodní úrovni. Jsou zastřešovány ČJF, tedy Českou jezdeckou federací, a rozdělují se do několika skupin: reining, vytrvalost, spřežení a všeobecná licence.

My se v tomto článku budeme věnovat zejména poslední jmenované, tedy všeobecné licenci. Ta se dělí na dvě části: pony licenci a licenci na velkého koně. Pony licence je určena pro malé děti, které jezdí na ponících, a je časově omezená – platí do 16 let dítěte. Od 12 let mohou mladí jezdci skládat zkoušky na velkého koně, čímž se jim otevírají dveře na oficiální závody. Pro dospělé se licence dále nijak nerozděluje. 

Pokud chcete skládat ZZVJ, musíte nejprve docházet do jezdeckého klubu a mít svého trenéra, který vám následně bude dělat garanta, tedy jakéhosi ručitele, který má jezdce na starost a zodpovídá za to, že je jezdec na zkoušky dostatečně připraven. 

A teď to nejdůležitější: z čeho přesně se obecné zkoušky na velkého koně skládají? 

Bezpečný pohyb na jízdárně – tato zkouška probíhá na drezurním obdélníku před drezurní zkouškou. Na obdélníku jsou 3–4 jezdci současně a musejí svého koně předvést ve všech chodech, jezdí však samostatně. Do zkoušky mohou zasahovat komisaři občasnými jednotlivými povely. Celkem tato zkouška trvá přibližně 15–20 minut. 

Drezura a parkur – tyto zkoušky následují po základním pohybu na jízdárně. Drezura se skládá z drezurní úlohy Z1 a parkur se provádí s překážkami do maximální výšky 90 cm.

Vodění a předvádění koně – komisaři většinou chtějí slyšet veškeré údaje o koni, například jeho původ či jméno klubu, který s koněm reprezentujete. Dále chtějí vidět správný postoj koně a jeho správné otáčení, zkrátka správnou manipulaci a celkovou práci jezdce při předvádění.

Test: teoretická část – teoretický test se skládá z 19 okruhů, mezi které patří: Anatomie a fyziologie koně, barvy, znaky a výžehy; Napájení, krmení, ošetřování a kování koně; Úrazy a nemoci koní; Zlozvyky a chování koní; Chody koně, nohosled; Základní zdravotní ošetření koní; Ošetřování koní před a po ježdění; Bezpečnost při ošetřování koně, bezpečnost jezdce a základní první pomoc; Bezpečnostní pravidla na jízdárně, na pracovišti a při závodech; Bezpečnost při pohybu na veřejné komunikaci; Ústroj a výstroj jezdce, výstroj koní pro účely tréninku i soutěží, ochranné pomůcky koně i jezdce; Chov koní; Správný sed jezdce a jeho působení na koně, vhodné použití pomůcek; Základní znalosti z jednotlivých disciplín jezdeckého sportu (i) u všeobecných ZZVJ se zaměřením spíše na drezuru, skoky, všestrannost a vytrvalost a (ii) u spřežení a reiningu spíše na tyto konkrétní disciplíny; Základní znalost pravidel jezdeckého sportu; Základní znalost o ČJF a FEI; Historie jezdeckého sportu v ČR i zahraničí a nakonec Etika ke koni a k druhým jezdcům.